CO JE PASIVNÍ DŮM?

Pasivní dům má spoustu výhod:

  • vyšší komfort života
  • extrémně nízké náklady na vytápění
  • stálý přívod čerstvého vzduchu
  • netvoří se průvan
  • vysoká tepelná pohoda v místnosti
  • příjemné teploty v zimě i v létě

Úspora tepla

Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. U běžného rodinného domu, který má podlahovou plochu kolem 120 metrů čtverečních, to dělá 1800 kilowatthodin. Pro vytápění místnosti o velikosti 20 metrů čtverečních stačí 200 wattů, pro porovnání tepelný výkon člověka v klidu je 80 wattů, výkon stolního počítače 250 wattů. Můžete sledovat, jak neustále rostou ceny energií a zůstat v klidu, protože Vy se bez nich téměř obejdete.

Nízkoenergetické a pasivní

Název pasivní dům vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků v budově. Jsou to vnější zisky ze slunečního záření procházejícího okny a zisky vnitřní - teplo vyzařované lidmi a spotřebiči. Díky velmi kvalitní izolaci a dalším prvkům tyto zisky "neutíkají ven" a po většinu roku postačují k zajištění příjemné teploty v místnostech. Vše dohromady zvyšuje kvalitu bydlení a hodnotu nemovitosti.

Z porovnání potřeby energie na vytápění jsou patrné rozdíly mezi různými standardy, v kterých jsou budovy u nás stavěny. Nezbytným vývojovým stupněm k pasivnímu domu byly domy nízkoenergetické. Hraniční hodnota měrné potřeby tepla na vytápění pro dosažení tohoto standardu je 50 kWh/(m2a). Nízkoenergetický dům obsahuje v podstatě stejné komponenty jako pasivní dům, pouze v menší míře. Na rozdíl od pasivního domu potřebuje větší zdroj tepla a rozsáhlejší otopný systém, čímž se ve výsledku vyrovnávají investiční náklady, ale provozní zůstávají o poznání vyšší než u domu pasivního. Pasivní domy musí dle uznávaných standardů Passivhaus Institutu v Darmstadtu splňovat několik požadavků:

  • měrná roční potřeba tepla na vytápění je maximálně 15 kWh/(m2a),
  • neprůvzdušnost obálky budovy n50 ověřená tlakovou zkouškou nesmí překročit hodnotu 0,6-1/hod, což znamená, že při přetlaku nebo podtlaku 50 Pa se nesmí za hodinu vyměnit netěs-nostmi v obálce více než 60 % vnitřního objemu vzduchu,
  • celková potřeba primární energie spojená s provozem budovy včetně domácích spotřebičů je nižší než 120 kWh/(m2a). Primární energie vyjadřuje množství energie spotřebované při výrobě určitého zdroje i se ztrátami při distribuci, a tudíž nám dává komplexnější pohled na spotřebu dle zvoleného zdroje. Použijeme-li jako zdroj například elektřinu, musíme díky neefektivní výrobě při výpočtu primární energie vynásobit výsledek třemi. V konečném důsledku to vyjadřuje i výši provozních nákladů ve vztahu k použitému zdroji energie.

Architektura pasivního domu

Kvalitní architektonický návrh je základem každé pasivní stavby. Pečlivá příprava umožní ušetřit spoustu energie, a navrhnout každý dům tak, aby se v něm dobře žilo bez zbytečných investic do drahých technických zařízení. Na co by návrh neměl zapomenout?

Dobrý architekt nebo projektant by měl dokázat pracovat s různými materiálovými řešeními a navrhnout nejvhodnější řešení na základě zadání investora a místních podmínek. Investorovi samozřejmě zůstává možnost volby, důležité je však poučené rozhodnutí. My samozřejmě preferujeme dřevo, jako základní materiál pro pasivní dům, ten není svázán s žádnou konkrétní technologií nebo podobou. Budovy v pasivním standardu vznikají z cihel i betonových tvárnic. Pasivní domy mohou být jedno- i vícepatrové, různých podob a s rozličným vybavením. Zárukou pro nízkou spotřebu energie není jen velmi tlustá izolace, kvalitní okna a rekuperace odpadního vzduchu. Na malých tepelných ztrátách a vysokých pasivních ziscích se podílí výrazně víc faktorů, které je potřeba při návrhu domu zohlednit. Jde o volbu pozemku, tvar domu, celkové rozvržení, ale také způsob větrání nebo vhodnou volbu tepelného zdroje.

Faktory ovlivňující kvalitu návrhu pasivního domu

Ideálním, realizovatelným tvarem pasivního domu je kvádr delší stranou obrácený k jihu. I když se ale vyskytuje mnoho domů, které jsou navrženy jinak, toto řešení umožňuje ideální umístění pobytových místností s větší potřebou oken směrem na jih. K severu jsou orientovány pomocné prostory jako chodba, schodiště, hygienické zázemí nebo technická místnost, vše s malými nároky na přirozené osvětlení. Správně navržené rozložení interiéru zásadně ovlivňuje využitelnost prostor, spotřebu energie a spokojenost uživatelů. Vnitřní uspořádání místností se volí s ohledem na teplotní režim, jeho regulaci, potřebnou míru denního osvětlení, délky rozvodů, funkční propojení nebo jiné požadavky, jako možnost výhledu, dispozice pozemku, apod. V každém domě budeme mít vytápěné a nevytápěné prostory a ty je nutné od sebe důkladně oddělit. Při snaze zabezpečit optimální solární zisky se mnohdy dostávají budovy do rizika letního přehřívání. Jak mu nejlépe předejít? V první řadě je nutné pečlivě promyslet velikost a umístění prosklených ploch a následně volit vhodné stínící prvky.

Ideální pasivní dům by měl mít:

  • kompaktní, málo členitý tvar
  • největší plochu oken na jih, případně na jihovýchod nebo jihozápad
  • nejmenší plochu oken na severní straně
  • efektivní využití vytápěného prostoru uvnitř domu
  • dobré solární zisky - bez zastíněníokolní zástavbou, terénem či nevhodně umístěnou pergolou
  • vhodné letní stínění proti přehřívání interiéru místností umístěné s ohledem na světové strany

Pořiďte si pasivní dům s dotací!

Půl milionu se hodí při stavění vždycky. Obzvlášť když na oplátku musíte "jen" postavit kvalitně udělaný a promyšlený dům - tedy pasivní dům. Navíc můžete získat 35 000 Kč na Blower-door test a zpracování dokumentů.

Program Nová zelená úsporám asi není nutné složitě představovat. V rámci něj můžete získat 300 nebo 450 tisíc na stavbu energeticky úsporného domu

ZÁKLADNÍ FAKTA O DOTACI

  • 300 000 Kč nebo 450 000 Kč při splnění přísnějších podmínek
  • 35 000 Kč na Blower-door test a zpracování odborného posudku
  • pro novostavby RD s energeticky vztažnou plochou max. 350 m2
  • s instalovaným systémem nuceného větrání se zpětným získáváním tepla